Toulky Švýcarskem

Zahraniční vzdělávací exkurze jsou příležitostí poznávat a učit se jinak než ve školních lavicích. V květnu takovou možnost využilo 41 žáků devátých tříd, kteří se v doprovodu tří pedagogů a průvodce CK ŠKOLNÍ ZÁZEZDY vydali do Švýcarska (nejen) po stopách Mistra Jana Husa. 

Na pětidenní výpravu za poznáním jsme vyjeli ve večerních hodinách v pondělí 18. května.  Čekal nás noční přejezd přes Německo a Rakousko do Švýcarska. Naše první ranní kroky směřovaly k Rýnským vodopádům, které jsou s výškou 23 metrů a šířkou 150 metrů největšími vodopády v Evropě. Většinu dne jsme strávili ve městě Kostnice na břehu Bodamského jezera, kde jsme si připomněli českého kněze a učence, Mistra Jana Husa. Jeho příběh jsme znali jen z učebnic. A nyní jsme mohli vidět Husův dům, kde český reformátor pobýval, budovu nechvalně proslulého Kostnického koncilu, kde byl souzen jako kacíř, i Husův kámen, místo jeho upálení. Tím ale setkání s historií nekončilo, vyhlídková loď nás po Bodamském jezeře převezla ze středověké Kostnice ještě hlouběji do minulosti – do pravěku. Měli jsme možnost prohlédnout si unikátní jezerní skanzen Pfahlbauten a v domech postavených na dřevěných kůlech zjistit, jak se tady žilo lidem v době bronzové a železné. Po nabitém programu jsme ještě chvíli odpočívali na oblázkové pláži a pak už nás čekala večeře a ubytování s vyhlídkou na jezero.

Druhá den začal sladce. V Curychu jsme navštívili továrnu na čokoládu značky Lindt. Průvodkyně nás provedla historií zpracování čokolády od kakaových plantáží až k moderním výrobním postupům. A co bylo nejlepší, během celé prohlídky jsme mohli ochutnávat všechny možné druhy čokolády. A kdo měl málo, mohl ještě v obchodě nakoupit čokoládové speciality domů. Švýcaři prý snědí nejvíce čokolády na světě, už víme proč. Po sladké prohlídce jsme se přesunuli do nedalekého města Lucern, došli jsme k majestátní soše lva vytesaného do skály a prošli se historickým centrem ke krytým dřevěným mostům Spreuerbrücke a Kappelbrücke, které patří k nejstarším svého druhu na světě. Zbytek dne jsme strávili vyhlídkovou plavbou lodí po Lucernském jezeře, odkud jsme mohli pozorovat zasněžené vrcholky Alp. Příslib zítřejšího výletu. 

Po dvou dnech strávených městskou turistikou jedeme do přírody! Od Lucernského jezera na horský hřeben musíme překonat velký výškový rozdíl. Ještěže máme k dispozici ozubnicovou dráhu, dokonce tu nejstarší v Evropě. Výjezd zubačkou z Vitznau na Rigi Kulm byl sám o sobě velký zážitek, na „Královně hor“ ve výšce téměř 1800 m. n. m. se nám otevřely nádherné výhledy na alpské louky a do údolí s jezery. Zbytky sněhu jsme využili k poslední letošní koulovačce. Měli jsme štěstí na sluníčko a nebe bez mráčků. K vlakové stanici na druhé straně Rigi Kulm nás čekala asi šestikilometrová túra, než jsme znovu nasedli na vlak a vrátili se do údolí. Byl čas nakoupit suvenýry a myslet na zpáteční cestu domů. Po cestě do České republiky jsme se ještě zastavili v hlavním městě Lichtenštejnského knížectví, ve Vaduzu. Tady jsme si připomněli, že rod Lichtenštejnů je spjat také s moravskou historií. 

Domů jsme se vrátili v pátek 22. května v ranních hodinách, trochu unavení po nočním přejezdu do ČR, ale plni dojmů. Děkujeme nejen našim učitelům a rodičům, že nám výlet za hranice všedních dnů umožnili, ale také Městu Říčany, které vzdělávací charakter akce podpořilo dotací na úhradu vstupů do památek. Budeme mít na co vzpomínat.

Deváťáci z Bezručovky a Iva Mašková

Odkaz na celé foto album z exkurze: https://photos.app.goo.gl/jUSDoX3w1FT395cR6