LVK 8. TŘÍD 2025
Mezi dny 14.1. a 18.1. proběhl odložený lyžařský výcvikový kurz pro osmý ročník. Sraz byl v půl deváté ráno před školou, kde se odevzdaly všechny potřebné papíry a doklady, a mohlo se vyrazit. Cesta měla původně trvat přes osm hodin, ale k našemu štěstí trvala zhruba sedm a půl. Cestou jsme měli dvě zastávky na čerpacích stanicích. Když jsme dorazili, což bylo mezi půl až tři čtvrtě na pět, vzali jsme si kufry a tašky na pokoje, kde jsme si je vybalili. Okolo sedmé večer jsme měli sraz v jídelně, kde nás seznámili s pravidly ubytování a následného týdenního programu. Druhý den ráno jsme šli ve čtvrt na osm na snídani, kde byly švédské stoly, a po snídani jsme se šli převléknout do lyžařského oblečení a sbalit si helmu, lyžáky apod. Jeli jsme do nejbližšího lyžařského střediska Zettersfeld ve městě Lienz, kde nás čekal rozřazovací test a následných skoro sedm hodin lyžování s hodinovou pauzou na oběd. Byli jsme rozděleni do pěti družstev: první vedl pan učitel Pekárek, druhé pan učitel Patočka, třetí pan učitel Kelnár, čtvrté paní učitelka Lacinová a páté zkušený instruktor Petr. Vrátili jsme se na hotel zhruba po 17h a pak jsme měli volný čas až do večeře. Každý ho strávil různě, někdo byl s přáteli na chodbě, někdo si v klidu četl na pokoji. Po večeři bylo ještě chvíli volno a poté večerka. V následujících dnech vypadal program podobně: ráno snídaně, poté celodenní lyžování, večeře a odpočinek. Jen tedy třetí den byl nejkrizovější, protože jsme byli nejvíce unavení, všechno nás bolelo, a tak jsme na sebe dávali větší pozor. Celkem jsme navštívili tři různá střediska: Zettersfeld, Sillian a Kals-Matrei. V pátek jsme měli večer zkrácený volný čas kvůli balení a další den ráno jsme si zabalené kufry donesli do autobusu a všichni připraveni jsme se vydali na naše poslední lyžování. Lyžovali jsme v Lienzu jako první den, ale hned jak jsme se vrátili kabinkou zpátky k autobusu, rozdělili jsme se na dvě části a šlo se na večeři. Někteří šli do blízké restaurace, ale většina se vydala přes město do mekáče. Poté nás vyzvedl autobus a mohli jsme vyrazit zpátky do Česka. Předpokládaný návrat byl mezi jednou a druhou hodinou ráno. Většina dětí cestu prospala a zbytek jenom odpočíval. Měli jsme opět dvě občerstvovací zastávky. Když jsme se vrátili do Říčan, všichni jsme se nedočkavě hrnuli za rodiči. Byl to hezký, ale náročný týden.
Nina Vítková, 8.C
